Vůbec první dálkový let provedl na území Čech již před 104 lety inženýr Kašpar v letadle vlastní výroby Kašpar JK. Dnes by si do toho stroje, který stále visí v technickém muzeu, asi nikdo soudný s důvěrou nesedl. Od té doby se ale domácí letecký průmysl posunul tak daleko, že se Česko řadí svým způsobem mezi letecké velmoci.
Již několik desítek let se v Kunovicích vyrábí dopravní letoun L-410, který létá po celém světě, ve Vodochodech vznikla legendární podzvuková cvičná stíhačka L-39 Albatros, tuzemské firmy dodávají pro Boeing i Airbus. Ve výrobě ultralightů Česko pokrývá více než čtvrtinu světového trhu.
Letadla jsou tak velmi důležitým vývozním artiklem. „Letecký průmysl spadá určitě mezi jedny z velmi důležitých oblastí, které podporujeme. Historicky jsme pojistili vývoz leteckého průmyslu za 26,5 miliardy korun,“ říká šéfka komunikace státní exportní pojišťovny EGAP Hana Hikelová.
Výrobou letadel a leteckých dílů se v Česku zabývá několik desítek společností. Největší a nejznámější z nich je s téměř stoletou historií firma Aero Vodochody, patřící do skupiny Penta. Aero v posledních letech zaznamenává raketový růst – jen v letech 2012 až 2014 podle prezidenta firmy Ladislava Šimka společnosti vzrostly tržby o 58 procent na 4,5 miliardy korun.
I díky tomu se na celkovém obratu leteckého průmyslu, který podle odhadů přesahuje 25 miliard korun, podílí téměř jednou pětinou. Aero se nedávno pochlubilo i tím, že mu v celosvětovém žebříčku patří sté místo mezi největšími leteckými výrobci.
Právě v této firmě vznikl na konci 50. let vojenský cvičný letoun L-29 Delfín a později již zmiňovaný L-39 Albatros, k němuž se nyní připravuje nová verze s přídomkem „NG“, ale i podstatně méně úspěšný bitevník L-159.
Nyní se firma zaměřuje především na dodávky dílů pro světové výrobce jako Airbus či Bombardier. V Brazílii nedávno vzlétl také nový typ nákladního vojenského letounu Embraer KC-390, do něhož součásti dodává právě Aero. Jde o zadní část trupu, nákladní rampu a všechny dveře, ale i náběžné hrany křídel, které v Aeru vyvinuli. Důležitou součástí byznysu Aera je i montáž kompletních vrtulníků Sikorsky S-76C pro firmu Sikorsky Aircraft Corporation.
Z Kunovic do Nepálu Největším českým výrobcem „celých“ civilních letadel je kunovický Aircraft Industries. Podnik navazující na tradici Letu Kunovice ve svých hangárech vyrábí a montuje dopravní letouny L-410 Turbolet. Dvoumotorové turbolety, určené na krátké a střední tratě, se prodávají hlavně tam, kde na letištích chybí zpevněné plochy nebo je potřeba vzlétnout a přistát v extrémních podmínkách. Což je třeba případ jednoho z nejnebezpečnějších letišť světa v nepálské Lukle.
Aircraft Industries se v posledních dvou letech daří, prodeje se blíží ke dvěma desítkám turboletů ročně – loni to bylo 16 letounů, letos by v Kunovicích chtěli vyrobit 18 strojů. V únoru firma podepsala kontrakt na dodávku tří strojů do Bangladéše, měsíc předtím potvrdila prodej jednoho stroje do Indie. Přitom v roce 2012 prodala jen šest letadel a utržila necelých 770 milionů korun.
Teď se ale tržby podniku, vlastněného ruským průmyslovým holdingem UGMK, pohybují kolem dvou miliard ročně – v uplynulém roce dosáhly 1,8 miliardy korun, předloni 2,1 miliardy. Růst obratu by v Kunovicích chtěli udržet a plánují i další rozvoj podniku – firma dokončuje projekt modernizovaného letounu L-410, kterých by se v budoucnu mohly vyrábět až tři desítky ročně.
Velké plány mají i necelých pět kilometrů od areálu bývalého Letu Kunovice, v sídle firmy Evektor. Ta vznikla před 24 lety a zpočátku se soustředila jen na design, konstrukci a aerodynamické výpočty pro jiné letecké výrobce. Postupně ale začala vyrábět i malá lehká letadla EuroStar a SportStar. V hangárech Evektoru, které jsou na kunovickém letišti hned vedle těch s turbolety od Aircraft Industries, teď vzniká i větší dopravní letoun EV-55, který se řadí mezi nejvýznamnější civilní projekty českého leteckého průmyslu za posledních 20 let.
„Počítáme s devíti pasažéry a nákladem, uspořádání letadla ale bude variabilní, půjde upravit i na čistě nákladní variantu,“ vysvětluje ředitel Evektoru Václav Zajíc.
Aby podnik mohl pokračovat ve vývoji letadla EV-55, musel loni podepsat dohodu o strategické spolupráci a kapitálovém vstupu s malajsijskou firmou Aspirasi Pertiwi SDN BHD. Ta do kunovické firmy investuje 200 milionů dolarů – tedy přes čtyři miliardy korun.
První prototyp EV-55 už pravidelně létá nad Kunovicemi, protože než stroj získá certifikaci a bude určen ke komerčnímu prodeji, musí projít celou řadou testů a letových zkoušek. Proto taky v Evektoru kromě prvního prototypu už vyrobili i druhý – určený na pevnostní zkoušky – a na třetím zrovna v kunovickém hangáru pracují.
Hotový by měl být brzy a ještě letos stráví desítky hodin ve vzduchu. „Testy vedoucí k certifikaci jsou zdlouhavý a náročný proces. Ale zatím jde všechno podle plánu a počítáme, že v roce 2017 certifikaci získáme,“ říká ředitel Evektoru Zajíc. Potom se letoun začne prodávat. Podle Zajíce už se první zájemci ozývají. „Je to letadlo určené pro menší letiště, dokáže odstartovat i přistát na krátké dráze, to je jeho výhoda,“ dodává Zajíc.
Že by si měl nový EV-55 konkurovat se starším a zavedeným letounem L-410 Turbolet od Aircraft Industries, si ale ředitel Evektoru nemyslí. „Náš letoun je menší a Turbolet spíš doplňuje, konkurenti jsme možná z dvaceti procent,“ dodává. Turbolet je totiž pro 19 lidí, EV-55 Outback pojme 9 až 14 pasažérů.
Podnik na projekt získal i grant od ministerstva průmyslu a obchodu. Na vývoji letounu spolupracuje s dalšími dvěma desítkami firem sdružených v Asociaci leteckých výrobců ČR, a to včetně Aera Vodochody, PBS, brněnského Unisu, výrobce vrtulí Avia Propeller či Jihlavanu a Jihostroje.
Kromě velkých firem z Kunovic či Vodochod v Česku působí i desítky dalších, které se soustřeďují na výrobu jednotlivých dílů. Mezi ty větší patří třeba PBS z Velké Bíteše, jíž významnou část z miliardových tržeb přináší díly a součástky pro letadla a vrtulníky. PBS vyrábí pomocné energetické jednotky, letecké motory a klimatizační systémy. Prodává je hlavně do Ruska, Spojených států a do Číny.
V tuzemsku jsou ale i desítky výrobců, kteří dodávají velmi specializované „součástky součástek“. Letecké díly například významně promlouvají do tržeb České zbrojovky v Uherském Brodě – ta vyrábí díly do leteckých motorů pro GE Aviation.
Právě GE Aviation Czech, která v roce 2008 koupila Waltrovku v pražských Letňanech, obnovila ruční výrobu motorů H80. Nedávno například s podporou EGAP vyvezla šest motorů pro společnost Trush, aby poháněly práškovací letadla pro Uruguay a Brazílii.
První pozice mezi českými výrobci leteckých motorů v Česku ale patří firmě Honeywell Aerospace Olomouc. Její závod předloni utržil 3,3 miliardy korun, zatímco firma GE Aviation „jen“ 860 milionů.
Malé, menší, nejmenší Česko historicky patří i mezi přední výrobce malých letadel, kam spadají především ultralighty, tedy stroje většinou pro dvě osoby a s maximální vzletovou vahou do 450 kilogramů, a v menší míře i o něco větší letadla kategorie LSA. Podle statistiky Asociace leteckých výrobců České republiky připadá na výrobu malých strojů při ceně jeden až 1,5 milionu za kus necelá půlmiliarda korun z obratu leteckého průmyslu. Zhruba 90 procent malých letadel míří za hranice. Přesnější čísla o vývozu menší letecké techniky z Česka ale nejsou k dispozici, firmy je často tají. Na dodacích listech jsou nyní nicméně nejčastěji uváděny Německo a Francie. Podle prezidenta Asociace leteckých výrobců Josefa Kašpara je následuje Itálie, Spojené státy a Skandinávie. Vše ostatní jsou zakázky v řádech jednotlivých kusů, často do exotických zemí.
Malých letadel se zde loni vyrobilo zhruba 270. Ještě v roce 2008 to přitom bylo 680 kusů. „Pokles je postupný, v posledních dvou letech se ale zpomalil, věříme v obrat. Ročně tak nyní v Česku ubývá už jen zhruba dvacítka vyrobených letadel,“ říká Kašpar.
Ještě před sedmi lety odletěla tři z pěti nových malých českých letadel do USA. Tento trh ale kvůli krizi přestal prakticky přes noc existovat, zmizel odbyt pro 300 strojů ročně a výrobci hledají nové příležitosti. Snaží se především o Rusko, kde se tento sektor začíná rozvíjet, a Čínu, která na boom teprve čeká. Čínské nebe je sice ještě pro malá letadla kvůli zákonům zavřené, už teď si ale žádá velké spojence.
Domácí výrobci se proto snaží na tamní trh probojovat jako jeden tým. Ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a zahraničí a dalšími institucemi nabízejí vše – od výstavby letišť, legislativy, výuky pilotů až po samotnou dodávku letadel. V Číně díky tomu obdivují porevoluční rozkvět letectví v Česku, kdy z nuly (do roku 1989 se u nás prakticky létat nesmělo) je dnes registrováno přes 2500 ultralehkých letadel.
Letadlo jako výzdoba na večírek „Osobně se nicméně domnívám, že Čína není trhem, který propad zejména v USA, ale i v Evropě pokryje. Tím trhem je Rusko, možná Austrálie a Jižní Afrika. V těchto zemích, na rozdíl od Číny, už bariéry padly. Tam lze dělat skutečný byznys. V Číně se zatím o letecké výrobě jen jedná, byť na nejvyšších politických úrovních. Naši politici dávají české letecké výrobě a jejímu exportu prioritu,“ říká Kašpar.
Jsou firmy, které se toho ale nebojí. Například Tomáš Podešva vyrábí ultralighty a makety vojenských letadel v malé dílně v Újezdu u Uničova už desítky let a vidí v Číně i „nelétavé“ možnosti. „Bohatí Číňané si často pronajmou halu, do které přivezou své auto a kolem něj uspořádají party. V Číně mi tvrdili, že by tam místo auta mohlo být letadlo – a vůbec by nemuselo létat. Čína je plná roztodivných příležitostí,“ tvrdí Kašpar.
Výroba ultralightů je v Česku často rodinným byznysem. Státní podpora se většinou takto levných letadel netýká a firmy tak mohou mít problémy s financováním. Běžně dnes zvládnou hradit výrobu několika málo letadel, která si můžou dovolit mít ve skladech. Ale nemohou mít tímto způsobem „uloženy“ miliony korun. V Česku se i proto vyrábí letadla de facto zakázkově, respektive základ stroje je občas hotov s několikaměsíčním předstihem, finální úpravy probíhají podle požadavků zákazníka. Připravit větší sérii je prakticky nemožné.
„Na sklad jsem vyrobil letadlo naposledy před rokem. Nestíháme to, nemáme kdy ho vyrobit. A přitom bych ho rád udělal. Občas totiž přijde klient a chce s tím letadlem zítra odletět. Nyní máme na skladě jedno, ale to je v podstatě náhoda. Vyrábíme prakticky jen na zakázku. Tolik práce jako letos v zimě jsme neměli posledních deset let,“ říká majitel TL-Ultralightu z Hradce Králové Jiří Tlustý, jehož firma patří mezi největší výrobce ultralehkých letadel u nás. Loni dle vlastních slov prodal padesát letadel a letos čeká další 20procentní nárůst. Jeho firma investovala desítky milionů korun do nové haly. „Roste zájem o dobře vybavená letadla. Chystáme se teď především na výstavu do Německa představit nové letadlo Stream, které už konečně chceme začít vyrábět,“ říká optimisticky naladěný Tlustý.