Pokud bude chtít firma, aby stát formou exportního pojištění podpořil její vývoz do zahraničí, musí nově od začátku dubna prokázat přínos pro českou ekonomiku. Exportní pojišťovna EGAP připravila nový způsob, jak tento "přínos" vypočítat.

"Rizika jednotlivých exportních případů jsme byli schopni vypočítat vždy. Nikdo ale reálně nepočítal přínosy pro stát," říká generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Nová metodika detailně vypočítává přínosy pro stát (tedy pracovní místa, přínos národnímu důchodu, diverzifikaci exportu a další) a vydělí je riziky (riziko dlužníka, nároky na kapitál, zajištění, koncentrace pojistné angažovanosti v daném teritoriu a další).

Výsledná hodnota dá na škále od 1 do 10 danému projektu "známku", jak je pro Česko přínosný a jak je efektivní. "Hodnota samozřejmě může být i vyšší než 10, ale to už je velmi pozitivní číslo a chtěli jsme mít možnost určit to na nějaké škále," říká David Havlíček z EGAP, který metodiku na určování efektivnosti podpory exportu připravoval.

Na hypotetickém případu vývozu obráběcího stroje do Ruska za miliardu korun, na kterém se české firmy podílejí z jedné poloviny, ukazuje Havlíček její využití. I přesto, že díky vývozu vznikne 261 pracovních míst a národní důchod i veřejné rozpočty si přijdou na stovky milionů korun, dostane projekt kvůli současným rizikům v Rusku a dalším problémům nelichotivou známku 2,66.

Je to podle něj navíc jen podpůrný nástroj při rozhodování o tom, jestli EGAP transakci do zahraničí vůbec pojistí. Do velké míry totiž záleží i na politickém zadání a rozhodnutí vlády, kam a jak moc export podporovat. "Tímto nástrojem jsme zpětně testovali i historické případy EGAP. A ukázalo se i to, že případy, které nakonec zkolabovaly, by v našem novém hodnocení příliš dobře nedopadly. A naopak," říká Procházka.

Pojišťovna EGAP, která má hlavně podporovat český export do teritorií, jež jsou pro komerční projekty příliš riziková, v posledních letech řeší jednu problémovou zakázku za druhou. Vláda se jí v roce 2009 pokusila využít jako protikrizový nástroj, a tak EGAP najednou začal pojišťovat kde co a podnikatelé si na to rychle zvykli. Spousta projektů ale byla velmi nekvalitních a některé neměly financování vůbec dostat (a dnes se o ně zajímá  i policie).

Právě Procházka přišel do EGAP před dvěma lety s tím, aby dal pojišťovnu do pořádku. Namísto 70 miliard ročně loni pojišťovna pojistila vývoz "jen" za 47 miliard korun a letos to bude pravděpodobně ještě méně. Některé banky a exportéři si stěžují, že je pojišťovna příliš pomalá a opatrná. Ta ale hlavně kvůli historickým krachujícím projektům za loňský rok reportuje miliardové ztráty.