Podle Martina Pospíšila z ministerstva průmyslu a obchodu je dobře, že organismus jako Euroasijská unie vzniká. Partnerem pro Česko ale podle něj není celek jako takový, spíše jeho jednotliví členové. „Nemyslím si, že by nějaká česká firma měla takovou sílu, aby byla schopná proniknout na trhy všech zemí naráz. Pro české vývozce to pořád zůstanou tři čtyři země, na které se budou zaměřovat,“ soudí Pospíšil.
 V unii ale vidí usnadnění obchodu. „Jestliže se podaří na tak obrovském trhu, jaký představují tyto země, sladit technické normy, uznávat certifikáty tak, aby kamion vstoupil na polsko-běloruské hranici na území celní unie a v klidu bez zastavování projel až do Kazachstánu a pokračoval na Čínu, bude-li chtít, nebo kamkoli po území unie, tak to bude obrovská výhoda,“ popsal. Významným partnerem však podle něj i nadále zůstává Rusko.
 Podobný zájem potvrdil i obchodní rada Ruské federace Sergej Stupar. „Pokud jde o Ruskou federaci a Česko, jsou zde velké perspektivy českého obchodu v euroasijském prostoru, jehož základnou je Rusko, protože jsou zde tradiční vztahy k Rusku,“ řekl na setkání.

Podle výkonného ředitele Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS Františka Masopusta je Euroasijská unie zajímavým subjektem, který vnímá i jako nástupní prostor pro expanzi do dalších zemí. „Zásadní výhodu vidím v tom, že v okamžiku, kdy se dokážeme uchytit v jedné z unijních zemí, tak máme otevřený prostor do těch ostatních,“ vysvětlil. Jde přitom o desítky milionů potenciálních zákazníků. Těžištěm zájmu ale i podle něj zůstává nadále ruský trh. „V žádném případě nám Euroasijská unie nenahradí případnou ztrátu ruského trhu,“ zdůraznil ředitel komory.
 Také podle generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jana Procházky je pro český export tradičně důležité Rusko. Současná pojistná angažovanost EGAP v zemi je 55 miliard korun. Možnosti se ale otvírají i v dalších státech.
„Celkově nám Rusko trochu ochabuje, i ekonomika, takže zájem trošku klesl, ale máme zase další trhy, které by ho měly nahradit alespoň částečně, a to je Bělorusko, Ázerbájdžán a Kazachstán,“ řekl Procházka.
 Pro tyto tři země proto společnost na podzim zvýšila teritoriální limity pro pojištění exportu. A už nyní zaznamenala ze strany exportérů velkou poptávku. V Bělorusku se mluví například o výstavbě metra a projektech v energetice, v Ázerbájdžánu jde o infrastrukturu, energetiku i development jako takový. V Kazachstánu jsou pak ve hře důlní technologie.

Obchodní vztahy s Ruskem provází vzhledem k aktuálním událostem i nejistota. „Myslím si, že jsme v situaci, kdy nemá cenu nic dlouhodobě plánovat, kdy nemá smysl se snažit o nějaký komplexní přístup, protože situace se mění každým okamžikem a nikdo z nás nedokáže říct, v jaké situaci budou vztahy Evropské unie a Ruska v březnu příštího roku, jaké budou vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou,“ popsal předseda představenstva Alta Invest Vladimír Plašil.
Významným fenoménem, s kterým je podle něj do budoucna nutno počítat, je postupující dedolarizace ruské ekonomiky. „Kdo bude chtít obchodovat v Rusku, bude muset začít přecházet na obchod v rublech,“ domnívá se Plašil.
Podle Martina Pospíšila nepřinesla krize v zásadě nic nového: „Jenom velmi výrazně akcelerovala již rozběhnuté procesy.“ Současnou situaci tak vnímá i jako novou příležitost.
Jedním ze zajímavých regionů, který láká české firmy, je přitom Tatarstán. Podle generálního ředitel EGAP jde o velmi zajímavé místo, kde mají čeští exportéři dobré jméno i mnoho projektů. Mezi nimi například realizovaný multifunkční komplex v tamní metropoli Kazaň.