Rusko-ukrajinská krize, protiruské sankce a klesající rubl ztěžují podnikání menším českým firmám, které jsou závislé na exportu do Ruska. Od počátku roku ztratil rubl vůči euru již čtvrtinu hodnoty a ruští partneři tuzemských firem tak začínají mít problémy s placením svých závazků. Zároveň klesá i poptávka po zboží některých českých exportérů, které je pro Rusy kvůli oslabení jejich měny najednou dražší. Na čem se navíc všichni shodují, je fakt, že opravdové problémy začnou české firmy a banky pociťovat až od Nového roku.
„Už od začátku tušíme, že slabý rubl bude největším plošným dopadem sankcí,“ potvrzuje například Hana Hikelová, šéfka komunikace státní pojišťovny EGAP. Ta v Rusku pojistila projekty zhruba za 57 miliard korun. „Je možné to přirovnat k situaci v Maďarsku, kde si lidé půjčovali levné úvěry ve tvrdých měnách a při propadu forintu najednou měli problém splácet,“ říká Hikelová.
 EGAP již nyní eviduje problémy u projektového financování. Tedy v případech, kdy si investor zajistil v Česku exportní financování, které následně plánoval splácet v eurech. Kvůli oslabení rublu nyní tito investoři vydělávají v přepočtu na eura o čtvrtinu méně, a mohou tak mít se splácením potíže. „Víme již o dvou projektech, které budeme muset restrukturalizovat,“ říká Hikelová.
Nejde ale jen o to, že ruské firmy vydělávají méně. Navíc se jim ztížil i přístup k financování. Podle jednatele a výkonného ředitele firmy Swiss Forfait Jindřicha Prokopce totiž ruské banky musely kvůli slabému rublu a poklesu hodnoty jejich zajištění začít omezovat úvěrování firem. „Je jenom otázka času, kdy omezené úvěrování pocítí klienti a jejich dodavatelé,“ říká šéf firmy, která se specializuje na financování zahraničního a tuzemského obchodu.
Nejisté vyhlídky exportérů O potížích hovoří i české společnosti, které do Ruska vyvážejí své zboží. Kromě potravinářských firem, na něž přímo dopadlo již letní ruské embargo, si stěžují třeba textilní či strojírenské firmy. Ty jsou často na byznysu v Rusku až existenčně závislé. Například společnost ABO valve, přední český producent takzvaných armatur – klapek na potrubí k čerpadlům a pro továrny, směřuje do Ruska víc než třetinu svého exportu.
„Máme v Rusku také vlastní pobočku a zhruba šedesát procent zakázek řešíme přímo na místě,“ říká Miroslav Študent, obchodní ředitel společnosti. „Pokles kurzu pociťujeme na úbytku zakázek. Ruští zákazníci nakupují méně a dovoz obecně zdražuje,“ uvedl.
Podle Študenta začala firma v Rusku pociťovat pokles teprve v září, dopady proto zatím nejsou tak razantní. „Celý finanční rok bude ve srovnání s tím předchozím ještě o něco lepší, ale plán jsme nesplnili,“ doplnil.
ABO valve v reakci na nepříznivý kurz zatím nenavýšil ceny. Mimo jiné proto, že trh zaplavila svými výrobky levnější asijská konkurence. Firmy v jiných oborech ale v očekávání dalšího oslabení rublu postupně zdražují. Podle Študenta to ruské klienty v řadě případů vede paradoxně k masivním nákupům. Rusové podle něj objednávají třeba auta ve strachu, že za pár měsíců budou ještě o něco dražší.
O odklonu ruské klientely k levnější nabídce hovoří Petr Syrovátka, ředitel prodeje společnosti Mehler Texnologies, která vyváží do Ruska plachtoviny pro průmyslové užití. „Nízký kurz rublu k euru snižuje naši konkurenceschopnost. Zatímco my fakturujeme v eurech, naši největší konkurenti z Jižní Koreje či Číny v amerických dolarech. Ruští zákazníci proto utíkají k nim,“ uvedl. „Za jedno euro se platí v Rusku částkou blížící se 60 rublům, zatímco za dolar asi 45 rubly. Ještě před dvěma lety se za euro platilo maximálně 38 rublů,“ říká Syrovátka. Češi chtějí platby předem Čeští exportéři se také začínají obávat zhoršení platební morálky svých ruských partnerů. „Zaznamenali jsme nejen pokles objednávek, ale i prodlevy v platbách,“ říká Jiří Grund, spoluvlastník společnosti Grund, která do Ruska vyváží předložky do koupelen. „Výhledově v příštích dvou až třech letech nepočítáme s návratem obchodu na předchozí úroveň,“ dodává.
Firmy jsou proto nyní vůči ruským odběratelům obezřetnější. „Dříve když mi zákazník zavolal a řekl, že peníze dostaneme třeba do deseti dnů po odeslání zboží, tak jsme výjimečně přimhouřili oko. Teď si to nikdo z nás nedovolí. Když odběratel nezaplatí vše předem, zboží nenaložíme,“ potvrzuje například Syrovátka.