Mohou tyto tři země v nejbližší době nahradit výpadek exportu do Ruska?

To určitě ne, Rusko je pro náš export stále jedním z hlavních partnerů. EGAP má v současné době angažovanost v Rusku 57 miliard, což je více než čtvrtina z celého objemu. Je ale fakt, že Bělorusko, Ázerbájdžán a Kazachstán jsou i podle našich zkušeností země, kde se mohou čeští exportéři uplatnit ve větším rozsahu, než tomu bylo doteď. I proto jsme od října zvedli teritoriální limity pro pojištění do těchto zemí. Podle propočtů našeho obchodního úseku by teď tak měly stačit na pojištění všech kvalitních obchodních případů. V Bělorusku je nyní volný limit skoro 8 miliard korun, v Ázerbájdžánu téměř 16 a v Kazachstánu dokonce 20 miliard. Zejména v Bělorusku jsou Češi velmi populární a zatím zde nedošlo k selhání většího úvěru. V platební morálce jsou na tom Bělorusové mnohem lépe než Ukrajinci. Snažíme se proto Bělorusko představit i našim londýnským partnerům (zajišťovnám), aby nám tam do jisté míry kryli záda. Jsme první úvěrovou pojišťovnou za posledních šest let, které se podařilo byznys v Bělorusku dozajistit. V říjnu jsme tam byli se skupinou sedmi expertů z Londýna a šance na další dozajištění je vysoká.

Proč je podle vás nyní tak populární Ázerbájdžán?

České firmy tam mají dobrou pověst, není tam velká jazyková bariéra. Země má obrovské nerostné bohatství a zisky investuje do rozvoje infrastruktury. Máme avizované nové případy pro modernizaci a výstavbu železnic, silnic, dodávky turbín pro vodní elektrárny. České firmy by se mohly podílet na výstavbě objektů umělého ostrova. Například v Kazachstánu jsou ty obraty uzavřených obchodních případů mnohem nižší. Uvidíme, třeba se to změní, rozjednaná je tam výstavba energetického centra, zařízení pro uhelný důl a roste tam zájem o komponenty pro montáž vozů Škoda Auto.

Od ledna jste změnili všeobecné pojistné podmínky, už loni jste pak zpřesnili pravidla dodržování českého podílu při vývozu. Prosadit oba tyto kroky nebylo vůbec jednoduché. Osvědčilo se vám to?

Tu podmínku jsme zavedli loni v říjnu především kvůli tomu, aby si velké firmy k zakázkám braly i menší české subdodavatele, aby mohlo ze státní podpory exportu těžit co nejvíce firem. Český podíl je nastaven na 50 procent, může být nižší, ale to jen v případě, že by takový projekt měl velký význam pro českou ekonomiku - třeba referenční projekt, důležité teritorium nebo velký dopad na vytvoření nových pracovních míst. Potom platí, že když je český podíl nižší o 10 procent, musí výjimku udělit představenstvo, přičemž se o deset procent navýší pojistné; výjimek bylo uděleno zatím zhruba deset. Zda firmy český podíl dodržují, přísně kontrolujeme u všech projektů nad 500 milionů korun. Tresty za porušení pravidla nebo za nepravdivé informace jsou tvrdé. Když se firma nepřizná, že český podíl je nižší než deklarovaných 50 procent, dostane žlutou kartu, když se proviní podruhé, dostane červenou a je vyloučena dočasně nebo trvale ze státní podpory exportu. Tento systém máme jeden z nejpřísnějších, razantnější už jsou jen Britové.

Už loni jste se výrazně více zaměřili na malé a střední podniky. Máte i tady nějaké novinky?

Novinek máme několik. S úvěrovou pojišťovnou KUPEG jsme podepsali zajistnou smlouvu, to znamená, že když si někdo chce pojistit vývoz patnácti strojů a KUPEG mu dokáže pojistit jen dvanáct, my pojistíme zbývající tři. Je o to velký zájem, od KUPEG máme informace, že projednávají desítky žádostí. Zájem o podobnou spolupráci mají i další komerční úvěrové pojišťovny. U projektů do 20 milionů korun už nějakou dobu funguje pravidlo, že když za námi přijde banka, která zná dobře svého exportéra, neděláme rizikovou analýzu a použijeme na danou společnost rating od banky. Do dvou dnů jsme tak schopni o pojištění projektu rozhodnout. Když jsme teď analyzovali, zda za posledních pět let došlo k nějakým průšvihům, zjistili jsme, že ne. Takže jsme tu sumu, kdy přebíráme rating od banky, zvedli na 40 milionů korun.