Generální ředitel EGAP Jan Procházka ale v rozhovoru pro Lidové noviny prozradil, že situace se může přece jen změnit. „Budu navrhovat, abychom po prezidentských volbách na Ukrajině opět začali pojišťovat menší transakce,“ řekl Procházka. Spíše tedy půjde o podporu malých a středních podniků, nějaké nové obří obchody se nechystají.
 Procházka nicméně upozorňuje, že rozhodující slovo budou muset říci akcionáři – tedy ministerstva financí, průmyslu, zahraničí a zemědělství. Návrh vychází z předpokladu, že prezidentské volby 25. května by měly situaci uklidnit. Pokud by se napětí v zemi dále vyhrotilo, byl by zjevně opět s exportem amen – a to nejenom s tímčeským.
Argumentemve prospěch podpory exportu je podle Procházky skutečnost, že Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pomoc Ukrajině ve výši 17 miliard dolarů. Že se banky a pojišťovny dosud otáčely ke Kyjevu zády, považuje za logické – když i ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mluvil o technickém bankrotu své země. „To jinými slovy znamená, že nemá smysl tam dávat peníze, protože o ně okamžitě přijdeme,“ dodává Procházka. Podpora měnového fondu by nyní měla toto vnímání změnit.
František Masopust, šéf Komory pro styky se zeměmi SNS (bývalého Sovětského svazu), na druhé straně varuje před velkými očekáváními, byť obecně vítá podporu exportu do jakéhokoliv teritoria. „Z informací od firem vím, že se na Ukrajině nic nového nechystá,“ uvedl Masopust. To se ale nemusí nutně týkat malých vývozců, kteří tam hodlají uplatnit své výrobky. Masopust naopak upozorňuje na velký zájem českých firem o Bělorusko, kde jsou podmínky pojišťování podle něj nastaveny zbytečně přísně – i vzhledem k tomu, že se tam čeští exportéři s žádnými problémy nesetkávají.
EGAP se řídí mezinárodní stupnicí rizika podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle níž Ukrajina i Bělorusko patří do nejrizikovější kategorie číslo sedm. Oproti tomu třeba Rusko je na tom s „trojkou“ mnohem lépe.
Ukrajině každopádně zůstává pověst velmi rizikové země, kde může být velmi složité domoci se práva. Jak informovaly LN dříve, jedním z testů „nové“ ukrajinské justice může být případ pohledávky České exportní banky (ČEB) za 18 milionů eur. Česká společnost Alta díky úvěru ČEB postavila velkou cihelnu ve městě Kuzmincy. Kuzminecký cihlový závod ale peníze nezaplatil s odvoláním na dřívější zjevně zmanipulované verdikty ukrajinských soudů.
Exportní banka ale na rozdíl od pojištění EGAP žádné obnovování úvěrů na Ukrajinu nechystá. „Musíme se chovat maximálně obezřetně, situace na Ukrajině zůstává nepřehledná,“ řekla mluvčí ČEB Věra Dušková.
Ukrajina nepatří k největším trhům pro české firmy – loni tam exportéři vyvezli zboží za více než 32 miliard korun, což je druhý největší objem v historii, ale jedná se zhruba jen o jedno procento vývozu. Před dramatickými událostmi posledních měsíců nicméně mnozí čeští podnikatelé vnímali Ukrajinu vedle Ruska jako poměrně nadějnou příležitost do budoucna.