Pro Speciál MSV Brno jsme požádali o rozhovor ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialu. Celý rozhovor vyjde ve druhém čísle Speciálu zítra, tj. 8. října, ale vzhledem k závažnosti některých témat již dnes otiskujeme odpovědi na dvě z otázek, které v rozhovoru zazněly:

* ... Generace dnešních padesátníků a starší již v mládí dost věděla o tom, kde, co a jak naše firmy po světě staví, budují, dodávají. Tuším vloni či před dvěma lety v Brně vystavoval ŽĎAS lopatku turbíny, která jako subdodávka – ta lopatka, nikoli celá turbína – byla určena pro hydroelektrárnu ve Venezuele. Ještě před třiceti lety by bylo šlo o dodávku celé elektrárny – a to nikoli kvůli politickému zřízení u nás, ale díky jiné organizaci proexportní politiky. Přinejmenším nebyla dvoukolejná a garance exportních úvěrů byly samozřejmé. Co s tím?

            Region Latinské Ameriky je určitě dobrým příkladem, kde má obzvláště naše energetika tradici a dodnes dobré jméno. V řadě latinskoamerických zemí byly československé majetkové účasti a právě Venezuela byla na konci šedesátých let díky těmto firmám dokonce na prvním místě v československém vývozu do Latinské Ameriky. Řada lidí si dnes klade otázku, proč se nedaří československým, resp. českým firmám navázat na dobré jméno, které v Latinské Americe měly. Odpověď na tuto otázku je třeba hledat právě v devadesátých letech minulého století, kdy došlo z naší strany k výraznému vyklízení pozic (nejen) v tomto regionu. To souviselo s vámi naznačovanou reorganizací proexportní politiky, což byl důsledek ekonomické transformace. Toto období určitě ještě čeká na své zhodnocení. Je jasné, že ekonomická realita je dnes, co se týče povahy obchodních vztahů, značně odlišná (liberalizace mezinárodního obchodu, fenomén globalizace). „Ještě před třiceti lety“ byla situace jiná v mnoha faktorech. Například Čína, ta nebyla do té míry vyspělým průmyslovým dodavatelem, jako je dnes. Neexistovalo tak ohromné množství mezinárodních korporací, které jsou sto dnes nabídnout takříkajíc elektrárnu na klíč. Současné neodmyslitelné propojení technologických celků, již obvykle dodávaných spolu s finančními řešeními celého obchodu, mnohdy nadnárodními kapitálovými celky, apod. A ano, pokud jde o kritizovanou, nedávnou dvoukolejnost české zahraničně-obchodní politiky, ta nám v minulých letech jistě mohla zkomplikovat výsledky českého exportu. Víte však, že Ujednáním podepsaným mezi MPO a MZV letos v létě nastal, jak doufáme, obrat k lepšímu, a i následné kroky obou resortů spějí k efektivnější spolupráci ve prospěch českých vývozců. Pracovat na společném cíli podpory zahraničního obchodu však musíme neustále. Je nesporné, že pro Českou republiku, jako malou, otevřenou ekonomiku, je podpora exportu významnou podmínkou pro udržení prosperity a ekonomického růstu. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci se zástupci podnikatelské sféry vypracovalo Exportní strategii na období 2012–2020.

Základní vizí této strategie je maximálně využít všech synergií, které plynou z podpory exportu a dalších aktivit státu k vytvoření takových služeb pro export, které českým vývozcům maximálně usnadní úspěch na zahraničních trzích (zejména informační, konzultační, prezentační a finanční služby, obchodně-politická podpora apod.).

Cíle této exportní strategie jsou zvýšenípočtu exportérů a objemu exportu, diverzifikace exportu, posun českýchexportérůdoodvětvísvyššípřidanou hodnotou a maximální využití a koordinace proexportních aktivit státu. Informaceoplněnítétoexportní strategie je k dispozici na internetových stránkách MPO (http://www.mpo.cz) voddílu„zahraničníobchod/koncepceastrategie. Natomtomístějenutné zejména připomenout, že v současné době vrcholí přípravy na rozšíření zastupitelskésítěMPOtak,abyvpříštím roce efektivně fungovalo sedmdesát zahraničníchzastoupení,včetněkanceláří v latinskoamerických zemích (Argentina,Brazílie,Chile,Kolumbie, Mexiko, Peru).

            Koncept prioritních a zájmových zemí plně respektují z pohledu kapacity finanční instituce Česká exportní banka a Exportní, garanční a pojišťovací společnost, které poskytují exportní úvěry resp. vystavují garance a pojišťují rizika a za které v plné výši ručí stát.

* Nestálo by zato věnovat se více i popularizaci exportních úspěchů domácích firem? Nejen na Mezinárodním strojírenském veletrhu...?

            V rámci ministerstva průmyslu a obchodu poskytuje sekce komunikace a marketingu maximální možný objem informací jak médiím, tak veřejnosti. Navíc v rámci spolupráce s vydavatelstvím Economia vydáváme měsíčník Český exportér, do kterého nabízíme prezentaci úspěšným českým exportérům, které ale také sami vybíráme. Čeští podnikatelé tak mají možnost prezentovat své společnosti, ale i motivovat své profesní kolegy. Ne všichni podnikatelé ale této nabídky využijí, protože mají vlastní propagační agentury a nepřejí si být vždy propagováni přes ministerstvo průmyslu a obchodu. Popřípadě se někteří z nich obávají popularizace exportních úspěchů kvůli konkurenci nebo je k tomu vedou jiné, osobní důvody. Podnikatelům také pomáháme, nejen s propagací, přímo prostřednictvím naší podřízené agentury CzechTrade. Příkladem za všechny by mohla být společnost DAP Services, která nakonec slavila úspěch s proniknutím na trh Velké Británie. „I přes všechno naše počáteční úsilí ale mohlo vše skončit velice rychle neúspěchem. Při zakládání dceřiné společnosti v Británii se ukázal jako nepřekonatelný problém založení bankovníhoúčtu. Tehdynámnaštěstí velmipomohlaagenturaCzechTrade. Díky svým informacím a kontaktům nám totiž pomohla a problémy jsme nakonec překonali,“ řekl Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services. V neposlední řadě se nám daří propojovat české podnikatele s jejich zahraničními protějšky na setkáních organizovaných jak na ministerstvu, tak na podnikatelských misích. Při těchto příležitostech se potkávají čeští podnikatelé například s obchodními rady, velvyslanci nebo ambasadory, ale především s budoucími zahraničními spolupracovníky.