„Jsme u kogenerační jednotky, která spaluje zemní plyn, bioplyn nebo nějaká další plynná paliva a vyrábí teplo a elektřinu. Je to spalovací motor hodně podobný tomu, co máte v autě,“ popisuje pro Radiožurnál výrobek své firmy Marek Odstrčil. Jako projektový manažer měl na starosti dodávky kogeneračních jednotek brněnské společnosti GENTEC na Ukrajinu.

Jádro a generátor jednotky jsou dlouhé zhruba šest metrů.

„Tohle je venkovní provedení, ale existují i vnitřní řešení, která se dají pěkně umístit do kotelny,“ upozorňuje Odstrčil s tím, že jeden takový stroj dokáže ročně dodávat elektřinu a teplo zhruba třem tisícům domácností.

Symbolicky třicátá jednotka od brněnské firmy GENTEC zamíří na Ukrajinu v následujících týdnech. A třicet odeslaných kusů má na kontě i třebíčská firma Tedom. Zájem o ně mají hlavně městské teplárny, které se připravují na další náročnou topnou sezonu.

„Oproti standardním projektům registrujeme požadavky na zkrácení dodávek více než na polovinu. Oproti tradičním elektrárnám jsou kogenerační jednotky poměrně malé, instalované rozptýleně na více místech, a proto je mnohem těžší je zaměřit a zlikvidovat,“ popisuje obchodní manažer společnosti Tedom Jiří Janša.

Chybějící zkušenosti

Velké tendry na kogenerační jednotky v řádech miliard eur vypisují také mezinárodní instituce a rozvojové agentury. „Může jít o tendry Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky, Světové banky nebo tendry rozvojových agentur. Své tendry na kogenerační jednotky může ale vypsat i město, které má dobrý management a je schopné si půjčit desítky milionů dolarů. Jako třeba Charkov,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Největší konkurencí jsou pro české firmy západoevropské společnosti, které už mají s tendry mezinárodních institucí dlouholeté zkušenosti, například z Afriky.

„Region střední a východní Evropy není zvyklý na tento způsob financování. České, ale ani polské či slovenské firmy se do toho nehlásí. Ten, kdo opravdu vyhrává nejvíce peněz, jsou třeba švýcarské firmy, které ty produkty nevyrábí. Pouze si ho někde nakoupí. Jsou integrátory. Ví, kam se přihlásit,“ vysvětluje Kopečný.

Aby firmy Česko podpořilo, organizuje semináře a také podnikatelské mise na východní Ukrajinu. A stát pomáhá i s pojištěním vývozu, které nabízí státní vývozní pojišťovna EGAP.

„V rámci fondu Ukrajina máme obchodní případy v řádech stovek milionů korun, což odpovídá objemu, který jsme tam měli i před válkou. Celkově jsme tak pojistili již téměř dvacet obchodních případů za 400 milionů korun, zejména v oblasti zemědělské techniky a trvanlivých potravin. Před válkou dominovalo více strojírenství a energetika,“ popisuje generální ředitel pojišťovny David Havlíček.

České firmy teď na Ukrajinu dodaly například také úpravny vody nebo vybavení operačních sálů.