Podoba a výše státní podpory exportu je čistě v kompetencích vlády ČR, jde o čistě politické rozhodnutí. Díky ní se i ve složitých dobách krize daří podpořit českou ekonomiku a umožnit českým exportérům vývoz na rizikovější trhy. Do proexportní politiky pak spadá i podpora pojišťovny EGAP, kde výše pojistných fondů přímo závisí na tom, zda stát hodlá podpořit český export do tržně nepojistitelných teritorií. EGAP za dobu 22leté existence tak pojistil český export za 670 miliard korun, který by  bez této státní podpory nevznikl.

EGAP se pak musí řídit pravidly a pokyny regulátora  a respektuje, že bezpečnostní poměr (obdoba kapitálové  přiměřenosti)  takovéto regulované instituce nesmí klesnout pod 8 %. NKÚ ale odvozuje svůj závěr právě od této minimální hranice, která je nutná pro splnění požadavků regulátora na EGAP jako pojišťovnu. Pro vysvětlení - pokud chceme pojistit export za cca 100 mld. korun, musíme mít povinně ve fondech 8 mld. Kč. To je nezbytné minimum, v žádném případě to ale z ekonomického hlediska není optimální a 100% bezpečná varianta. Podle vedení společnosti EGAP i akcionářů je to ale extrémně málo, i kapitálová přiměřenost největších českých bank činí více než 17 %. V současné době je bezpečnostní poměr EGAP  11,7 %.

Nelze tedy konstatovat, že EGAP doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu v letech 2011 a 2012 nepotřebovala. Naopak, stát jako akcionář EGAP vytváří v rámci možností státního rozpočtu posilováním fondů EGAP předpoklady pro její další fungování a rozvoj.

EGAP tyto státní prostředky nespotřebovává, ale ukládá je do pojistných fondů. Za celou dobu existence EGAP ještě nebylo zapotřebí tyto prostředky na úhradu pojistných plnění použít. Většina z nich je navíc uložena ve státních dluhopisech, takže pro stát jde fakticky o rozpočtově neutrální operaci.