Vietnam

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Vietnam je zemí se stabilním politickým systémem, který je dán politikou jedné strany.  Vedoucí úlohu v zemi má Komunistická strana, existence jiných politických stran není ústavně povolena. Vietnamská vláda netoleruje jakoukoliv formu politického odporu a opozice. Komunistická strana určuje v zemi politický a ekonomický program v rámci pětiletých plánů, vláda je zodpovědná za jejich realizaci. Začátkem roku 2021 měly proběhnout změny na klíčových postech v politbyru, což se nakonec stalo jen částečně. Faktickým lídrem země zůstává navzdory svému věku 79 let a podlomenému zdraví Nguyen Phu Trong. Politické a ekonomické směřování země by mělo zůstat zachováno. Politika vlády je pro-zahraniční. Vláda zpřístupnila domácí trh zahraničním investorům, výrazně investuje do infrastruktury a země je členem řady mezinárodních obchodních organizací. Díky vstupu země do těchto organizací došlo k řadě legislativních reforem, které zlepšily právní prostředí a přiblížily jej mezinárodním standardům (Vietnam je nucen přijímat řadu mezinárodních norem, které jsou podmínkou pro účast v těchto uskupeních). Dohody o volném obchodu s EU, Spojeným královstvím a dalšími zeměmi pozvolna zlepší mezinárodní standardy (např. životní prostředí, ochrana pracovní síly či duševního vlastnictví, udržitelný rozvoj).

Vietnamská ekonomika má stále relativně nízký HDP na hlavu, ale vytvořila atraktivní prostředí pro zahraniční investory a ekonomický růst je dlouhodobě robustní okolo 6 %. Silnou stránkou vietnamské ekonomiky je její diverzifikace, která se nadále rozšiřuje. Díky zahraničním investicím roste přidaná hodnota domácí produkce a výrobní průmysl již není pouze o pracovně (manuálně) náročných odvětvích jako jsou výroba oblečení a bot. Roste podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou jako je výroba mobilů nebo PC součástek. Významný podíl na HDP má stále sektor zemědělství. V zemědělství pracuje více než polovina obyvatel a jedná se o nejméně produktivní odvětví, navíc z hlediska významu a frekvence náchylné na přírodní katastrofy. Slabinou ekonomiky je řada neefektivních státních podniků, které představují riziko pro veřejné finance, a především stále slabý a netransparentní bankovní sektor. Přitvrzující tažení vlády proti korupci na vysoké úrovni může zvýšit transparentnost v řadě oblastí, ale zároveň zvyšuje riziko i pro obchodní partnery a investory, protože vláda postupuje razantně již ve fázi obvinění.

Veřejný dluh měl dlouhodobě klesající tendenci. Snahy o fiskální konsolidaci byly narušeny pandemií koronaviru, nicméně navýšení podílu veřejného dluhu na HDP bylo v roce 2020 zanedbatelné ve výši cca 1,5 p.b. na celkových 40 % HDP (zadlužování se v ekonomice zvyšovalo spíše prostřednictvím růstu dluhů státních podniků) a v letech 2021-22 ukazatel opět klesal na cca 35 % v roce 2022. Podíl placených úroků k rozpočtovým příjmům se pohybuje mezi 6-7 %, což je v mezinárodním srovnání nízká hodnota. Z pohledu složení věřitelů a splatnosti je struktura veřejného dluhu rovněž příznivá. Roste podíl dluhu v domácí měně, který kupují domácí banky a pojišťovny (z nich podstatná část státních) a tenor domácího dluhu již přesahuje v průměru 9 let.

Aktualizováno k: 16.2.2024
Barometr rizik EGAP: 
C
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
4
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

Stabilita daná režimem jedné strany

Relativně vzdělaná a levná pracovní síla

Atraktivní pro PZI

Dynamický ekonomický růst

Nízkonákladové financování státního dluhu

Slabé stránky: 

Geopolitická rizika

Slabý bankovní sektor

Nízká produktivita v zemědělství

Možné chyby v politice (např. procykličnost)

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz




Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024
Nominální HDP (mld. USD)1471731962142332392572813103343473664090-
Nominální HDP/obyv. (USD)1 6731 9422 1782 3552 5452 5822 7462 9743 2463 4663 561----
Inflace (%)9,2118,689,096,594,080,632,673,523,542,803,221,833,163,25-
Celkový objem importu (% HDP)59,8064,0859,7564,0565,8171,9971,3079,2280,2479,5578,8693,1891,74--
Celkový objem exportu (% HDP)54,1861,1863,4766,8069,6072,9274,1181,7684,4285,1684,3893,2593,99--
Míra nezaměstnanosti (%)1,111,001,021,321,261,762 397 820,001,871,151,682,102,241,521,61-
Počet obyvatel (mil.)87,9788,8789,8090,7591,7192,6893,6494,6095,5596,4697,34----
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP)0,00--------------
Měnový kurz (DM/USD, průměr období)18 612,9220 509,7520 828,0020 933,4221 148,0021 697,5721 935,0022 370,0922 602,0523 050,2423 208,3723 159,7823 271,2123 787,32-


Legenda