Senegal dlouhodobě patří mezi nejdemokratičtější a politicky nejstabilnější země v Africe, což je do značné míry dáno homogenitou obyvatelstva a absencí etnického a náboženského napětí. Stejně jako ostatním africkým zemím se však ani Senegalu nevyhýbá rozšířená korupce a protekcionismus. Síla senegalské demokracie se znovu potvrdila v 03/2024, kdy byl zvolen nový prezident Bassirou Diomaye Faye, představitel opoziční strany Pastef. Výsledky voleb ukázaly sílu senegalských politických institucí a eliminovaly jejich rostoucí politizaci ze strany předchozí prezidenta Mackyho Salla v posledních letech (pokusy odstavit opozici prostřednictvím soudního pronásledování, rozhodnutí svévolně odložit prezidentské volby z původního termínu apod.). Od nového prezidenta se očekávají zejména institucionální změny a protikorupční agenda. Lze nicméně očekávat, že prezident Faye svou předvolební radikální politiku změkčí, aby se vyhnul odrazování zahraničních investorů a narušení trajektorie růstu země. Výzvou pro prezidenta Faye tak bude zachovat ekonomickou i politickou stabilitu a zároveň přeměnit alespoň některé předvolební sliby (zejména institucionální reformu a protikorupční úsilí) v realitu, aby si udržel popularitu a podporu veřejnosti. Riziko pro ekonomickou a politickou stabilitu regionu představuje zhoršující se bezpečnostní situace v oblasti Sahelu, v jejímž důsledku došlo k vojenským převratům v několika zemích regionu. Senegal je však dosud před tímto zhoršujícím se bezpečnostním prostředím relativně chráněn.

Ekonomika Senegalu je poměrně malá, ovšem se značným potenciálem diverzifikace. Ačkoliv je ekonomika citlivá na různé šoky, rostla v posledním desetiletí relativně stabilním tempem. V roce 2022 i 2023 však senegalská ekonomika zaznamenala pomalejší růst průměrně o 4,1 HDP % ročně, a to vlivem vyšších světových cen komodit, které ovlivnily soukromou spotřebu a ekonomickou aktivitu. Do budoucna se nicméně čeká výrazné posílení ekonomického růstu díky plánovanému zahájení těžby uhlovodíků v roce 2024. V roce 2024 by tak růst mohl dosáhnout více než 8 % HDP a v roce 2025 dokonce 9 % až 10 % HDP. Senegal disponuje poměrně stabilním přílivem remitencí, které dosahují 10 % HDP ročně. Ekonomická aktivita země se pak soustředí zejména kolem Dakaru a na pobřeží. Z hlediska HDP na hlavu je Senegal stále chudou rozvíjející se zemí závislou na zahraniční finanční pomoci. Na druhou stranu se zemi daří udržovat dobré vztahy s mezinárodním společenstvím, které zajišťují dostatečné zdroje financování. Hlavními vývozními surovinami jsou ropné produkty, zlato, fosforečnany a ryby.

   Vládní dluh Senegalu zůstává poměrně vysoký, v roce 2023 dosáhl dosud nejvyšší úrovně 72,6 % HDP. MMF ve své poslední DSA z 06/2023 opět potvrdil riziko nesplacení externího dluhu jako středně vysoké riziko s omezeným prostorem pro absorbování šoků. Přesto je struktura vládního dluhu příznivá. Zhruba ze 40 % je vládní dluh tvořen koncesionálními půjčkami (především od multilaterálních věřitelů). Pozitivní je také poměrně dlouhá průměrná splatnost senegalského vládního dluhu, která byla na konci roku 2022 větší než 8 let, a vysoký podíl dluhu s fixními úrokovými sazbami (v 06/2023 asi 83 % celkového vládního dluhu). Měnové riziko je poměrně nízké, jelikož vládní závazky v cizích měnách tvoří (po odečtení závazků denominovaných v eurech s ohledem na navázání CFA na euro) pouze asi 30-40 % celkového vládního zadlužení. Riziko nesplacení dluhu tak ve srovnání s mnoha ostatními zeměmi regionu hodnotíme jako výrazně nižší. Vládní dluh by měl navíc v následujících letech postupně klesat až pod 65 % HDP v roce 2025.