Politická scéna v Rumunsku je historicky nestabilní a vyznačuje se relativně častými změnami vlády (od 02/2012 vydržel pouze jeden premiér ve funkci déle než 3 roky). Od 11/2021 vládne koalice středopravé PNL a středolevé PSD (do 06/2023 společně s UDMR), kterou lze zatím považovat za relativně stabilní. Součástí dohody mezi PSD a PNL je systém rotace předsedů vlády po 18 měsících, od 06/2023 tak funkci premiéra zastává Marcel Ciolacu ze sociálně demokratické PSD, který na postu předsedy vlády vystřídal Nicolae Ciucă z PNL. Očekáváme, že se vládě podaří dosloužit funkční období do parlamentních voleb plánovaných na 11/2024. Země aktuálně čelí zvýšenému geopolitickému riziku vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu, se kterou Rumunsko sousedí. Klíčovou garanci národní bezpečnosti však představuje členství Rumunska v NATO. Mezi hlavní problémy Rumunska patří nízká úroveň infrastruktury, korupce, odliv vzdělané pracovní síly a stárnoucí populace.

Rumunsko je z hlediska výše nominálního HDP středně velká ekonomika, ovšem dle příjmů HDP na základě parity kupní síly patří spíše mezi chudší země v regionu. Ekonomiku sužuje nízká úroveň příjmů, která však poměrně rychle roste. Hospodářství je relativně dobře diverzifikované, přičemž největší sektory představují obchod, doprava a cestovní ruch a průmysl a výroba. Rumunsko disponuje poměrně rozsáhlým přírodním bohatstvím (úrodná zemědělská půda, zásoby ropy a zemního plynu, ložiska uranu, rozsáhlé zásoby dřeva) a velkým hydroenergetickým potenciálem. Ani ložiska ropy a zemního plynu však nezabránila zpomalení hospodářského růstu v důsledku energetické krize a růstu životních nákladů v roce 2023. Hospodářský růst tak v roce 2023 dosahoval pouze asi 2 % HDP, přičemž v předchozích letech se pohyboval kolem 5 %. V roce 2024 i dalších letech se nicméně opět očekává zrychlení hospodářského růstu na 3 až 4 % HDP ročně. Dlouhodobý růstový potenciál a podporu investic by mělo podpořit navýšení finančních prostředků z EU. V rámci programu RRF byly Rumunsku (po revizi v 12/2023) přiděleny finanční prostředky ve výši 28,5 mld. EUR, resp. cca 9 % HDP za rok 2023. Tyto prostředky jsou však spojeny s reformami, tudíž záleží, do jaké míry bude země schopná plnit kritéria čerpání. Do 11/2023 se Rumunsku podařilo načerpat 9,08 mld. EUR.

   Vládní dluhové zatížení se vlivem pandemie COVID-19 meziročně zvýšilo z 35 % HDP na 47 % HDP v roce 2020. Do konce roku 2024 se vládní dluh pravděpodobně zvýší na 50 % HDP a dále mírně poroste zřejmě i v dalších letech. Slabinou vládního dluhu je skutečnost, že je více než polovina vládního dluhu denominována v cizí měně (především v eurech) a zároveň více než polovina vládního dluhu je v držení nerezidentů. Pozitivní je na druhou stranu dlouhá průměrná doba splatnosti vládního dluhu (více než 7 let) a finanční podpora ze strany EU v rámci již zmíněného programu RRF. Cílem vlády je postupně konsolidovat vládní finance a snížit deficit vládního rozpočtu pod 3 % HDP. Ke snížení tlaku na vládní finance by v dlouhodobém měřítku měla přispět i komplexní reforma důchodového systému přijatá v 11/2023 (a to navzdory skutečnosti, že krátkodobě tato reforma vládní finance naopak více zatíží).