Peru
Stručný politický a ekonomický přehled:
V Peru je zavedený prezidentský systém. Poslední volby v roce 2021 nečekaně vyhrála nově založená levicová strana v čele s Pedrem Castillou, který se stal prezidentem. Jeho krajně levicová politika se střetávala se soukromým sektorem, politické prostředí se rapidně zhoršilo, snížily se investice. Jednokomorový kongres s převládajícími středo-pravicovými stranami se ho snažil odvolat, což se mu podařilo až v prosinci 2022 poté, co se prezident neúspěšně pokusil o převrat. Jeho příznivci vyšli do ulic a Peru zažilo největší politickou a sociální krizi za několik dekád. Protesty byly relativně tvrdě potlačeny. Prezidentkou se stala do té doby vice-prezidentka Dina Boluarte, která směřovala k předčasným volbám, ale nakonec získala neformální podporu středo-pravicových stran v Kongresu a ohlásila snahu dokončit mandát až do 07/2026. Oblíbenost prezidentky a kongresu patří v Latinské Americe mezi nejnižší, většina obyvatel si pořád přeje předčasné volby. Prezidentka se snaží o zlepšení pošramocených vztahů mezi kongresem a vládou, ale její úloha není jednoduchá, vše musí individuálně vyjednávat se stranami s různými zájmy. Politický systém se zdá být systémově rizikový, protože pouští do kongresu velký počet stran a vítězná strana má zpravidla minoritu a slabou akceschopnost. Polarizující se politika a společnost představuje v dlouhodobějším výhledu nemalá rizika politické paralýzy, populismu apod. Možnou pozitivní změnou je změna ústavy v 03/2024, která po více než 30 letech znovuzavádí Senát a umožňuje znovuzvolení kongresmanů a senátorů. Případné pozitivní hodnocení změny ústavy na politický systém bude závislé na praktické implementaci po volbách v 04/2026.
Peru je středně velkou ekonomikou s regionálně průměrným HDP na hlavu. Rozvoji zásadně pomohlo před-covidové atraktivní a predikovatelné podnikatelské prostředí, příliv investic a těžba. Peru je globálně jedním z hlavních vývozců mědi. Vyváží také zlato a zemědělské produkty. Je atraktivní pro turismus. Má vyspělé ekonomické instituce, včetně nezávislé centrální banky. Naopak politické instituce jsou plné korupce, byrokracie, střetů a neefektivity. Politika a politická nejistota i protesty obyvatel mají významný negativní vliv na ekonomiku a snížení ekonomického potenciálu pod 3 % růstu ročně. Případná eskalace sociálního a politického napětí by mohla mít negativní vliv na ekonomiku, stejně jakotomu bylo na přelomu let 2022 a 2023. Ekonomiku mohou brzdit také výraznější projevy klimatického jevu El Niňo a související sucha a záplavy.
Finanční bilance vlády je velmi dobrá. Veřejné zadlužení na úrovni 34 % HDP patří mezi nejnižší v Latinské Americe. Deficity bývají mírné, rozpočtová politika obezřetná. Placené úroky činí jen cca 8 % rozpočtových příjmů. Centrální banka již v létě 2023 zahájila proces snižování úrokových sazeb s ohledem na zvolňující inflaci. Běžný účet je v mírném přebytku, pozitivně ho ovlivňuje vývoz těžených nerostů, zemědělských produktů či turismus. Naopak zvýšené ceny ropy mají negativní dopad. Devizové rezervy jsou vysoké a ke krytí menších externích šoků plně postačují.
Aktualizováno k: 5.2.2025
OECD:
3
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde
pe
Silné stránky:
nerostné bohatství
silná fiskální bilance vlády
vyspělé ekonomické instituce
vysoké devizové rezervy
Slabé stránky:
politická polarizace a fragmentace, populismus
slabé politické instituce, protesty obyvatel
rozsáhlá šedá ekonomika
závislost na vývozu komodit
Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz
Základní makroekonomické údaje
[zdroj: MMF]2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
Nominální HDP (mld. USD) | 148 | 0 | 193 | 201 | 201 | 190 | 192 | 211 | 223 | 228 | 201 | 226 | 246 | 268 | - |
Nominální HDP/obyv. (USD) | 5 082 | 0 | 6 529 | 6 757 | 6 673 | 6 229 | 6 205 | 6 711 | 6 958 | 7 023 | 6 109 | - | - | - | - |
Inflace (%) | 1,53 | 3,37 | 3,61 | 2,77 | 3,41 | 3,40 | 3,56 | 2,99 | 1,51 | 2,25 | 2,00 | 4,27 | 8,33 | 6,46 | - |
Celkový objem importu (% HDP) | 23,85 | 25,49 | 25,17 | 24,98 | 24,25 | 23,88 | 22,79 | 22,79 | 23,44 | 22,90 | 21,23 | 26,13 | 28,35 | 23,82 | - |
Celkový objem exportu (% HDP) | 27,83 | 30,50 | 27,45 | 24,81 | 22,61 | 21,29 | 22,60 | 24,72 | 25,19 | 24,04 | 23,01 | 29,15 | 28,90 | 27,09 | - |
Míra nezaměstnanosti (%) | 7,55 | 7,30 | 5,76 | 5,69 | 5,76 | 6,29 | 6,58 | 6,67 | 6,46 | 6,41 | 7,19 | 2 430 781,00 | 4,30 | 4,90 | - |
Počet obyvatel (mil.) | 29,03 | 29,26 | 29,51 | 29,77 | 30,09 | 30,47 | 30,93 | 31,44 | 31,99 | 32,51 | 32,97 | - | - | - | - |
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP) | 0,00 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
Měnový kurz (DM/USD, průměr období) | 2,83 | 2 060 366,00 | 2,64 | 2,70 | 2,84 | 3,18 | 3,38 | 3,26 | 3,29 | 3,34 | 3,49 | 3,88 | 3,84 | 3,74 | - |
