V únoru 2024 byl novým presidentem zvolen Prabowo Subianto. Inaugurován bude v říjnu 2024 a ve funkci nahradí bývalého presidenta Joko Widodo (známého jako Jokowi). Vicepresidentem se stane Gibran Rakabuming Raka (syn bývalého presidenta Widodoa). V oblasti mezinárodních vztahů Indonésie pravděpodobně bude nadále usilovat o udržování dobrých vztahů se svými sousedy i partnerskými ekonomikami.

Indonésie je velkou ekonomikou, diversifikace hospodářství však stále není optimální. Dlouhodobá perspektiva růstu ekonomiky je dobrá vzhledem ke značnému přírodnímu bohatství země a její velké populaci. Reálný HDP Indonésie se v roce 2023 zvýšil meziročně cca o 5 %. V roce 2024 si indonéská ekonomika dle nynějších očekávání udrží solidní dynamiku růstu (na úrovni cca 5% meziročního růstu HDP). Běžný účet platební bilance je od roku 2012 téměř trvale deficitní. Indonéská rupie vůči USD dlouhodobě oslabuje. V souvislosti s vyššími fiskálními výdaji zejm. v období epidemie COVID došlo ke skokovému nárůstu vládního dluhu z 30,6 % HDP v roce 2019 na 41,1 % HDP v roce 2021. Počínaje rokem 2022 Indonésie zahájila postupný mírný pokles vládního zadlužení. Na konci roku 2024 vládní dluh pravděpodobně klesne na 38,7 % HDP. Prabowo nicméně naznačil svůj záměr zvýšit zákonem stanovený 3% strop rozpočtového deficitu, což by výhledově mohlo přispět k opětovnému nárůstu vládního zadlužení. Přibližně 1/3 veřejného dluhu je denominována v cizích měnách.  Dle vyjádření MMF z 06/2023 je vládní i zahraniční dluh zatím udržitelný. Dostupnost financování je u Indonésie omezena poměrně vysokými a od roku 2022 rostoucími náklady na dluhovou službu (odhadem 17,9 % v roce 2024). Podíl špatných úvěrů (NPL) na celkem bankami poskytnutých půjčkách činil v dubnu 2023 asi 2,5 %. Výhledově je možný určitý nárůst podílu NPL. Kapitalizace i likvidita bank je na uspokojivé úrovni.