Ghana je jednou z nejstabilnějších a nejdemokratičtějších zemí západní Afriky. V čele státu stojí prezident Nana Akufo-Addo, který dokončuje své druhé čtyřleté funkční období. Parlament je v podstatě rozpůlený mezi vládnoucí NPP a opoziční NDC držící shodně 137 křesel v 275členném parlamentu s jedním nezávislým kandidátem. Vzhledem k této nedostatečné většině v parlamentu má vládnoucí NPP potíže prosazovat jednotlivé reformy, často tak dochází ke zdržení či blokaci při schvalování. Pravděpodobné jsou protivládní protesty z důvodu rostoucích životních nákladů, vysoké inflace, depreciace místní měny, zvyšující se nerovnosti obyvatel a celkové makroekonomické nestability. Z obtížné ekonomické a finanční situace pravděpodobně opozice vytěží vítězství v prezidentských i parlamentních volbách plánovaných na 12/2024.

Ekonomika Ghany je relativně malá s odhadovaným nominálním HDP ve výši asi 90 mld. USD v roce 2024. Těží však z bohatých a rozmanitých přírodních zdrojů (zlato, kakao, ropa). Po zpomalení ekonomiky v roce 2020 Ghana zažila v roce 2021 výrazné oživení a růst o 5,1 % HDP. V následujících letech však ekonomika zpomalila a každoročně vykazovala hospodářský růst kolem 3 % HDP, růst kolem 2,8 % HDP se očekává i v roce 2024. Problémem je vysoká inflace, znehodnocení místní měny, vysoké úrokové sazby, celkový pokles životní úrovně, makroekonomická nestabilita, probíhající restrukturalizace veřejného dluhu a s tím související omezení veřejných výdajů. Všechny tyto faktory mají negativní dopad na spotřebu domácností a důvěra podnikatelů v ekonomiku je aktuálně také slabá. Znehodnocení měny naopak pomáhá zlepšit čistý export, který je hlavním hnacím motorem ekonomiky a hlavním zdrojem ekonomického růstu v roce 2024. Ekonomika by měla významně zrychlit růst od roku 2025, kdy by se měly začít pozitivně projevovat reformy přijaté pod dohledem MMF, podporované zvýšenou produkcí ropy a zlata.

V prosinci 2022 vláda oznámila pozastavení splácení části externího dluhu, včetně eurobondů, komerčních i bilaterálních půjček. Následně se Ghana začátkem ledna 2023 jako čtvrtá africká země (po Zambii, Čadu a Etiopii) oficiálně přihlásila do programu zemí G20 na oddlužení vysoce zadlužených zemí (tzv. G20 Common Framework). V současné době tak úvěrový profil Ghany odráží především probíhající restrukturalizaci vládního dluhu. Restrukturalizace dluhu byla nezbytná, protože jen na úroky vláda vydávala více jak polovinu rozpočtových příjmů. Koncem roku 2023 se Ghaně podařilo dokončit swap na domácí dluh, v 01/2024 byla uzavřena také dohoda o restrukturalizaci dluhu s oficiálními bilaterálními věřiteli. Nyní probíhají jednání s komerčními věřiteli (primárně držiteli eurobondů) o restrukturalizaci dluhu v hodnotě 13,1 mld. USD. Od 05/2023 má Ghana možnost čerpat finanční prostředky v rámci nového ECF programu MMF. Tento program by měl probíhat až do 05/2026 a měl by umožnit Ghaně načerpat až 3 mld. USD. Do konce 04/2024 se zatím Ghaně podařilo načerpat celkem 902,8 mil. SDR, resp. cca 1,2 mld. USD.