Tanzánie je politicky stabilní zemí s obrovským potenciálem, který v minulosti nebyl plně využit především kvůli nepředvídatelnosti politiky předchozí vlády prezidenta Magufuliho. Od 03/2021 je prezidentkou Samia Suluhu Hassan, jejíž vláda je mnohem vstřícnější k zahraničním investorům i mezinárodním institucím. Stávající vláda již podnikla kroky k odstranění regulačních překážek pro investice, odstranění omezení pro média a opoziční strany a k nápravě mezinárodních vztahů. Očekává se, že prezidentka Hassan s největší pravděpodobností obhájí svou pozici i v prezidentských volbách plánovaných na 10/2025.

Ekonomika Tanzánie je relativně diverzifikovaná a druhá největší v regionu východní Afriky. Země disponuje významnými a rozmanitými přírodními zdroji (zásoby uhlí, železné rudy, niklu, zlata, stříbra a zejména velké pobřežní zásoby zemního plynu), jakož i nově vznikajícími průmyslovými odvětvími i sektory služeb. Ekonomika dlouhodobě velmi rychle roste a její velikost se od roku 2010 do roku 2024 téměř ztrojnásobila. Rychlý ekonomický růst se očekává i v nejbližších letech. Dochází k rozvoji obrovských infrastrukturních megaprojektů, včetně výstavby železnic, vodních elektráren a východoafrického ropovodu, který by měl přivést ropu z Ugandy do přístavu v Tanzanii. Důležitý je také projekt výstavby plynovodu z Tanzanie do Keni nebo projekt na zkapalněný zemní plyn (LNG) v hodnotě 30 miliard USD ve spolupráci se společnostmi Equinor, Shell a Exxon.

Co se týče fiskálních rizik, vládní dluh dlouhodobě drží na úrovni kolem 40–42 % HDP. Největší rizika pramení ze skutečnosti, že asi 2/3 celkového vládního dluhu jsou tvořeny externím dluhem. Rostou také náklady na platby úroků, které v kombinaci s nízkými vládními příjmy mohou znamenat potenciální riziko krize likvidity. Na druhou stranu pozitivní je aktivní spolupráce Tanzánie s MMF i Světovou bankou.