V Peru je zavedený prezidentský systém. Poslední volby v roce 2021 nečekaně vyhrála nově založená levicová strana v čele s Pedrem Castillou, který se stal prezidentem. Jeho krajně levicová politika se střetávala se soukromým sektorem, politické prostředí se rapidně zhoršilo, snížily se investice. Jednokomorový kongres s převládajícími středo-pravicovými stranami se ho snažil odvolat, což se mu podařilo až v prosinci 2022 poté, co se prezident neúspěšně pokusil o převrat. Jeho příznivci vyšli do ulic a Peru zažilo největší politickou a sociální krizi za několik dekád. Protesty byly relativně tvrdě potlačeny. Prezidentkou se stala do té doby vice-prezidentka Dina Boluarte, která směřovala k předčasným volbám, ale nakonec získala neformální podporu středo-pravicových stran v Kongresu a ohlásila snahu dokončit mandát až do 07/2026. Oblíbenost prezidentky a kongresu patří v Latinské Americe mezi nejnižší, většina obyvatel si pořád přeje předčasné volby.  Prezidentka se snaží o zlepšení pošramocených vztahů mezi kongresem a vládou, ale její úloha není jednoduchá, vše musí individuálně vyjednávat se stranami s různými zájmy. Politický systém se zdá být systémově rizikový, protože pouští do kongresu velký počet stran a vítězná strana má zpravidla minoritu a slabou akceschopnost. Polarizující se politika a společnost představuje v dlouhodobějším výhledu nemalá rizika politické paralýzy, populismu apod. Možnou pozitivní změnou je změna ústavy v 03/2024, která po více než 30 letech znovuzavádí Senát a umožňuje znovuzvolení kongresmanů a senátorů. Případné pozitivní hodnocení změny ústavy na politický systém bude závislé na praktické implementaci po volbách v 04/2026.

        Peru je středně velkou ekonomikou s regionálně průměrným HDP na hlavu. Rozvoji zásadně pomohlo před-covidové atraktivní a predikovatelné podnikatelské prostředí, příliv investic a těžba. Peru je globálně jedním z hlavních vývozců mědi. Vyváží také zlato a zemědělské produkty. Je atraktivní pro turismus. Má vyspělé ekonomické instituce, včetně nezávislé centrální banky. Naopak politické instituce jsou plné korupce, byrokracie, střetů a neefektivity. Politika a politická nejistota i protesty obyvatel mají významný negativní vliv na ekonomiku a snížení ekonomického potenciálu pod 3 % růstu ročně. Případná eskalace sociálního a politického napětí by mohla mít negativní vliv na ekonomiku, stejně jakotomu bylo na přelomu let 2022 a 2023. Ekonomiku mohou brzdit také výraznější projevy klimatického jevu El Niňo a související sucha a záplavy.

                Finanční bilance vlády je velmi dobrá. Veřejné zadlužení na úrovni 34 % HDP patří mezi nejnižší v Latinské Americe. Deficity bývají mírné, rozpočtová politika obezřetná. Placené úroky činí jen cca 8 % rozpočtových příjmů. Centrální banka již v létě 2023 zahájila proces snižování úrokových sazeb s ohledem na zvolňující inflaci. Běžný účet je v mírném přebytku, pozitivně ho ovlivňuje vývoz těžených nerostů, zemědělských produktů či turismus. Naopak zvýšené ceny ropy mají negativní dopad. Devizové rezervy jsou vysoké a ke krytí menších externích šoků plně postačují.