Kolumbie je čtvrtou největší ekonomikou Latinské Ameriky. Kolumbijské hospodářství je však přes svůj velký potenciál negativně zatíženo relativně malou otevřenosti zahraničnímu obchodu a malou diversifikací (závislostí na exportu komodit). Ekonomika je proto zranitelná vůči externím šokům v podobě výkyvů cen exportovaných komodit na světových trzích. Podpora levicového prezidenta Gustava Petra je v kongresu poměrně slabá, což vedlo k neúspěchu např. jeho reforem zdravotnictví a školství. President se nyní netěší přílišné popularitě ani u veřejnosti. Příští všeobecné volby plánované na rok 2026 proto pravděpodobně vyhraje opoziční kandidát. Fiskální schodek se má v letech 2025–29 postupně snižovat, i když rizikem této prognózy je nejistý závazek současné vlády k fiskální disciplíně. Růst HDP v roce 2025 zrychlí na cca 2,8 %, protože dezinflace a měnové uvolnění posílí soukromou spotřebu. Soukromé investice ovšem zůstanou relativně skromné ​​vzhledem k politické nejistotě. Kolumbijské peso bude pravděpodobně v letech 2025-29 vůči USD oslabovat. Ačkoli fiskální tlaky a slabé politické postavení prezidenta omezí jeho prostor pro reformy, regulatorní nejistota bude poškozovat investice v energetickém sektoru. Pozitivní jsou pro Kolumbii např. slušné devizové rezervy, struktura vládního dluhu, stabilní bankovní sektor a historicky dobře předvídatelná hospodářská politika. Kolumbie na druhé straně čelí velkým hospodářsko-politickým výzvám v podobě zvýšené inflace, slabšího než očekávaného růstu HDP, zvýšeného vládního dluhu a vysokých nákladů na dluhovou službu způsobujících fiskální tlaky, nedostatečné diversifikace hospodářství, dlouhodobého deficitu běžného účtu platební bilance, horší bezpečnostní situace atp. Americká bezpečnostní pomoc Kolumbii navíc pravděpodobně klesne po nástupu Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025. Názorové střety mezi presidentem Trumpem a Petrem povedou ke konfrontačním vztahům až do konce Petrova mandátu v roce 2026.