Kamerun je subsaharskou zemí, u které je obtížné odhadnout budoucí ekonomický i politický vývoj. V jejím čele stojí již více než 40 let stejný prezident, v podstatě nemá opozici, drží ve svých rukou centralizovanou moc a ovládá zemi pomocí dekretů. Na druhou stranu mu v 02/2024 bude 91 let, nástupnictví je zcela nejasné a v případě jeho náhlého odchodu z funkce se očekávají vnitrostranické i mimostranické boje o moc a politická nestabilita. Po převratu v sousedním Gabonu v 08/2023 vzrostlo také riziko násilného převratu v Kamerunu. Z pohledu bezpečnosti země jsou největším problémem teroristické islamistické skupiny, které operují na severu země, a eskalace interního konfliktu v anglofonních oblastech.

Kamerun je relativně chudou zemí s nízkým HDP na hlavu. Disponuje zásobami ropy, ale její produkce klesá. Naopak roste produkce zkapalněného plynu i těžba dalších nerostných surovin. Těžební sektor napomáhá, společně s rozsáhlými infrastrukturními projekty financovanými vládou, k silnému růstu reálného HDP kolem 4 % ročně, který se očekává i v horizontu dalších 5 let. Bohužel i ostatní vývoz je komoditního charakteru (dřevo, káva, kakaové boby, bavlna), což činí zemi velmi zranitelnou vůči vnějším šokům.

Kamerun disponuje zásobami dalších nerostných surovin jako např. železnou rudou a dalšími vzácnými kovy, které jsou dosud nevyužité. K využití jejich potenciálu je potřeba výrazně rozvinout místní infrastrukturu, která je v současnosti nedostačující. Vláda proto masivně investuje do velkých infrastrukturních projektů, což je pro budoucí rozvoj ekonomiky pozitivní, na druhou stranu to výrazně zatěžuje běžný účet platební bilance Kamerunu i vládní finance.

Kamerun musel být v roce 2006 oddlužen o téměř 90 %.  Zadlužení od té doby rychle narůstalo a maximální výše vládní dluh dosáhl v roce 2021, kdy vystoupal na téměř 47 % HDP, ještě v roce 2009 byl přitom vládní dluh pouze 12 % HDP. Od roku 2022 vládní dluh v relativním vyjádření pomalu klesá a v roce 2023 až 2025 by se měl pohybovat kolem 40 % až 45 % HDP. Dlouhodobě problematické je fiskální riziko plynoucí ze závazků nevýkonných zadlužených státem vlastněných podniků v kombinaci s případnými dalšími nečekanými výdaji v souvislosti s bezpečnostní situací. V roce 2022 i 2023 bylo zaznamenáno také opožďování plateb vůči bilaterálním věřitelům. Kvůli plnění probíhajícího programu MMF a možnosti načerpat další finance však Kamerun musí své vnější nedoplatky průběžně vyrovnávat.