Politická situace v Hondurasu je dlouhodobě poměrně komplikovaná, země si v minulosti prošla autoritářským i vojenským režimem, transformace k demokracii probíhá od 80. let 20. století, přesto i v nedávné politické historii opět došlo k převratu (2009) nebo manipulaci voleb a následnému pouličnímu násilí (r. 2017). Poslední prezidentské volby v 12/2021 s jasným náskokem vyhrála Xiomara Castro za opoziční levicovou LIBRE, která tak ukončila 12letou vládu pravicové PN spojovanou s mnoha korupčními skandály i s napojením na drogové kartely. Hlavní agenda prezidentky Castro spočívá v rozšíření role státu v ekonomice a zvýšení sociálních výdajů, ke schválení své agendy však potřebuje podporu opozice. Vztahy s opozicí jsou nicméně značně napjaté a často natolik vyhrocené, že dochází k politické paralýze. Neschopnost prosadit vlastní agendu prezidentka řeší stále častějším uchylováním se k populistickým a autoritářským taktikám a vynucováním politiky pomocí neregulérních postupů. Lze proto očekávat, že opozice znásobí své úsilí odstranit prezidentku Castro z úřadu, ať už legálními cestami nebo s vojenskou podporu, podobně jako v případě jejího manžela Manuela Zelaya v roce 2009. Dalším palčivým politickým problémem v Hondurasu již od přelomu 80./90. let 20. stol. je extrémně vysoká úroveň násilné trestné činnosti spojené s gangy a s přepravou kokainu z Jižní Ameriky do USA.

               Ekonomika Hondurasu je poměrně malá, chudá a silně provázaná s ekonomikou USA. Z USA pochází většina přímých zahraničních investic do Hondurasu (asi 2/3) i většina zahraničních remitencí (v USA žije asi milion Hondurasanů), do USA naopak míří téměř polovina honduraského exportu. Za stávající honduraské vlády dochází k ochlazení vztahů mezi USA a Hondurasem, přesto lze očekávat, že spolupráce Hondurasu a USA bude i nadále pokračovat. Honduraská ekonomika je velmi citlivá na vnější šoky, přesto jde o dlouhodobě rostoucí ekonomiku (kontinuálně od roku 2010 kromě výkyvu v roce 2020 v důsledku pandemie). Hospodářský růst by se měl v roce 2024 i dalších letech pohybovat kolem 3 % až 4 % HDP, přesto budoucí rychlost hospodářského růstu ohrožuje několik faktorů, zejména vývoj na domácí politické scéně a nepředvídatelnost vládní politiky, dále hospodářský a politický vývoj v USA a v neposlední řadě také silná náchylnost Hondurasu k přírodním katastrofám a různým klimatickým šokům. Podle MMF vedly přírodní katastrofy v letech 1960-2022 k průměrným ztrátám na úrovni 6,3 % HDP ročně.

Dlouhodobě velmi významným faktorem honduraské ekonomiky jsou remitence, které v roce 2022 dosahovaly dle dat Světové banky asi 26,8 % HDP a 36 % devizových příjmů. Mezi nejdůležitější hospodářské sektory patří především finanční sektor (asi 23 % HDP), textilní průmysl (asi 20 % HDP) a zemědělství (asi 12 % HDP). Příležitosti pro honduraskou ekonomiku se nachází zejména v rozvoji turismu a energetického sektoru (výroba elektřiny pomocí obnovitelných zdrojů).