Politickou situaci v Angole lze považovat za stabilní a politické riziko za poměrně nízké. Od konce občanské války v roce 2002 v zemi pravidelně probíhají nenásilné volby, přesto v jejím čele stojí permanentně od roku 1979 představitelé strany MPLA. Angola je typickým příkladem země s obrovským surovinovým bohatstvím, jejíž vlády v minulosti bohužel nekladly dostatečný důraz na diverzifikaci ekonomiky a rozvoj průmyslové báze. Vývoj hospodářského růstu, vládních příjmů i devizových příjmů tak zůstal zcela závislý na těžbě a vývozu nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. Od září 2017 je prezidentem João Lourenço, který byl nepříznivou makroekonomickou situací donucen implementovat dlouhodobě nutné strukturální reformy a provádět fiskální konsolidaci pod dohledem MMF. Pod tíhou náročné hospodářské i finanční situace a zejména vysoké inflace roste frustrace veřejnosti a častěji dochází k protestům, které však zatím nijak neohrožují vládní pozici.

Angola patří mezi největší producenty ropy v Africe a mezi největší producenty diamantů na světě. Země je bohatá i na jiné nerostné suroviny jako např. železnou rudu, měď, fosfáty, zlato, bauxit nebo uran a má velký zemědělský potenciál. Přesto je momentálně závislá na dovozu základních potravin. Hlavním problémem je nedostatečná diverzifikace ekonomiky a vysoká závislost Angoly na ropném sektoru. Asi 27 % HDP a více než 90 % celkového exportu Angoly tvoří ropný sektor, z něhož pochází také asi 60 % vládních příjmů. Vysoká závislost Angoly na ropném sektoru se v minulých letech několikrát projevila obrovským propadem HDP, znehodnocením místní měny kwanzy i souvisejícím růstem poměru vládního zadlužení k výši HDP, často meziročně skokově i o desítky procentních bodů.

Pozitivně hodnotíme aktivní spolupráci Angoly s MMF, postupné snižování závislosti na ropném sektoru i zlepšování struktury vládního dluhu v posledních letech (zvýšila se jeho průměrná splatnost, krátkodobý domácí dluh byl téměř zcela zlikvidován a domácí dluh indexovaný k dolaru se snížil téměř na polovinu). Dluhový profil Angoly přesto stále zůstává velmi zranitelný vůči několika různým šokům (pokles ceny ropy, omezení produkce ropy z důvodu nedostatečných investic a další) a vládní dluh Angoly i podle zprávy MMF zveřejněné v 03/2024 stále podléhá zvýšenému riziku defaultu. Vysoká zranitelnost vůči externím šokům znamená přetrvávající fiskální riziko, které se v minulosti několikrát zhmotnilo (v letech 2018 až 2020, znovu v roce 2023) a existuje vysoká pravděpodobnost, že se bude ve větší či menší míře znovu materializovat i v budoucnu.