Vietnam je zemí se stabilním politickým systémem, který je dán politikou jedné strany.  Vedoucí úlohu v zemi má Komunistická strana, existence jiných politických stran není ústavně povolena. Vietnamská vláda netoleruje jakoukoliv formu politického odporu a opozice. Komunistická strana určuje v zemi politický a ekonomický program v rámci pětiletých plánů, vláda je zodpovědná za jejich realizaci. Začátkem roku 2021 měly proběhnout změny na klíčových postech v politbyru, což se nakonec stalo jen částečně. Faktickým lídrem země zůstává navzdory svému věku 79 let a podlomenému zdraví Nguyen Phu Trong. Politické a ekonomické směřování země by mělo zůstat zachováno. Politika vlády je pro-zahraniční. Vláda zpřístupnila domácí trh zahraničním investorům, výrazně investuje do infrastruktury a země je členem řady mezinárodních obchodních organizací. Díky vstupu země do těchto organizací došlo k řadě legislativních reforem, které zlepšily právní prostředí a přiblížily jej mezinárodním standardům (Vietnam je nucen přijímat řadu mezinárodních norem, které jsou podmínkou pro účast v těchto uskupeních). Dohody o volném obchodu s EU, Spojeným královstvím a dalšími zeměmi pozvolna zlepší mezinárodní standardy (např. životní prostředí, ochrana pracovní síly či duševního vlastnictví, udržitelný rozvoj).

Vietnamská ekonomika má stále relativně nízký HDP na hlavu, ale vytvořila atraktivní prostředí pro zahraniční investory a ekonomický růst je dlouhodobě robustní okolo 6 %. Silnou stránkou vietnamské ekonomiky je její diverzifikace, která se nadále rozšiřuje. Díky zahraničním investicím roste přidaná hodnota domácí produkce a výrobní průmysl již není pouze o pracovně (manuálně) náročných odvětvích jako jsou výroba oblečení a bot. Roste podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou jako je výroba mobilů nebo PC součástek. Významný podíl na HDP má stále sektor zemědělství. V zemědělství pracuje více než polovina obyvatel a jedná se o nejméně produktivní odvětví, navíc z hlediska významu a frekvence náchylné na přírodní katastrofy. Slabinou ekonomiky je řada neefektivních státních podniků, které představují riziko pro veřejné finance, a především stále slabý a netransparentní bankovní sektor. Přitvrzující tažení vlády proti korupci na vysoké úrovni může zvýšit transparentnost v řadě oblastí, ale zároveň zvyšuje riziko i pro obchodní partnery a investory, protože vláda postupuje razantně již ve fázi obvinění.