Mongolsko je bývalou socialistickou zemí, která se v roce 1990 transformovala do parlamentní demokracie. Politická nestabilita je dlouhodobě se opakujícím rysem domácí politické scény. Presidentské volby proběhly v červnu 2021 a následující se uskuteční v červnu 2027. Parlamentní volby se uskutečnily v červnu 2024 a následující řádné volby jsou plánovány na rok 2028. Volby proběhly v novém volebním režimu. Parlament byl rozšířen a byl přijat smíšený volební systém. Nový režim byl údajně implementován ve snaze přilákat k volbám více frustrovaných voličů. Ve skutečnosti byl ovšem efekt opačný. U moci je koalice 3 stran: Mongolian People’s Party (MPP), Democratic Party (DP) a National Labour Party (KhUN). Nejvlivnější stranou v parlamentu je MPP. Vyhlídky pro nově vzniklou trojkoaliční vládu (ve smyslu stability atp.) jsou aktuálně mírně pozitivní. Mezinárodní vztahy Mongolska jsou definovány jeho vnitrozemskou polohou mezi dvěma světovými velmocemi – Ruskem a Čínou. Čína je největším příjemcem mongolského exportu komodit vyprodukovaných tamějším těžebním sektorem. Pokud jde o vztahy s Ruskem, je Mongolsko značně závislé na importu ruské rafinované ropy a plynu. Souhrnně lze říci, že Mongolsko usiluje o přátelské a pragmatické vztahy se svými sousedy. Bezpečnostní situace v zemi je momentálně uspokojivá. Co se týče podnikatelského prostředí, problematická je korupce a zdlouhavé vymáhání obchodních smluv. Nová legislativa se zaměří na trend poslední doby v podobě snahy nadnárodních podnikatelských subjektů vyhýbat se placení daní v Mongolsku. Mongolsko je malou ekonomikou citlivou na externí šoky. Hospodářství Mongolska je nedostatečně diversifikované – charakteristické koncentrací ekonomických aktivit v sektoru těžby a exportu nerostných surovin. Růstový potenciál poháněný velkým množstvím zásob nerostných surovin je dobrý (ačkoliv volatilní). Reálný HDP se v roce 2023 zvýšil meziročně o cca 7 % a za rok 2024 se očekává růst v rozmezí od 4,6 % do 5,8 %. V roce 2025 se dle nynějších očekávání tempo meziročního růstu ekonomiky zvýší na cca 6 %. Z dlouhodobého hlediska budou klíčovým zdrojem ekonomického růstu i nadále investice do těžebních projektů a infrastruktury. Z hlediska jednotlivých sektorů se hospodářská výkonnost značně odlišuje. Např. zemědělství a chov dobytka v roce 2024 nevykazuje dobré ekonomické výsledky (vzhledem k extrémně chladné zimě, která vedla k velkým ztrátám dobytka). Také výkon v oblasti těžby oslabil z příkladných hodnot dosažených v roce 2023. Naopak pro sektor služeb bude rok 2024 poměrně úspěšný. V roce 2022 byla představena New Recovery Policy, která vytyčila klíčové oblasti, na jejichž podporu se vládní politika do roku 2031 má zaměřit. Jedním z pilířů tohoto programu je expanze komoditního exportu země k navýšení fiskálních příjmů pro možnost realizace nutné budoucí diversifikace ekonomiky. New Recovery Policy doplňuje Vision 2050 schválený parlamentem v prosinci 2021 se zaměřením na dlouhodobé cíle – tj. především dlouhodobá stimulace přílivu zahraničního kapitálu a diversifikace ekonomiky. Běžný účet platební bilance je s výjimkou roku 2023 dlouhodobě deficitní. Domácí měna (MNT) dlouhodobě oslabuje. Inflace zaznamenala pokles. V oblasti fiskální politiky přetrvává častá tendence vládních představitelů k expanzi – zejména v době růstu cen komodit na světových trzích. Ve vztahu k fiskální udržitelnosti Mongolska středně velké riziko. K hlavním potenciálním rizikům patří výpadky obchodních toků s Čínou, úsilí o dekarbonizaci Číny (možný pokles poptávky po uhlí), neefektivní hospodaření některých státních podniků a podmíněné závazky Development Bank of Mongolia. Vládní dluh se snížil ze 73,6 % HDP v roce 2020 na 43,7 % HDP v roce 2023. Za rok 2024 by vládní dluh měl dosáhnout 42 % HDP a v roce 2025 dle nynějších očekávání 44,6 % HDP. Značná část vládního dluhu je denominována v cizích měnách (za rok 2022 cca 97 %) s čímž souvisí kurzové riziko. Náklady na dluhovou službu činily za rok 2023 4,9 %. Externí dluh je vysoký (za rok 2023 170 % HDP) a do roku 2025 by měl klesnout na 134 % HDP. Externí finanční pozice Mongolska se stabilizovala díky refinancování vládních dluhopisů v roce 2023. Devizové rezervy jsou stále nedostatečné navzdory jejich kontinuálnímu růstu. Od března 2024 do září 2024 došlo k poklesu základní úrokové sazby z 13 % na 10 % ve třech fázích. V oblasti bankovního sektoru se vláda snaží o posílení regulatorního rámce a kapitalizace bank. Bankovní sektor je na poměry ekonomiky velký – aktiva bank odpovídají cca 87 % HDP (2022). NPL dosáhly v červnu 2024 5,8 % oproti 8,6 % v srpnu 2023. Bankovní systém je poměrně koncentrovaný a dominuje mu 5 domácích bank. Potenciálním zdrojem fiskálních problémů je Development Bank of Mongolia, která poskytuje půjčky kryté vládními zárukami na dlouhodobé projekty např. v oblasti infrastruktury. Mezi koncem roku 2021 a první pololetím roku 2023 klesl objem NPL této banky v absolutním vyjádření z 1,5 bil. MNT na 1,4 bil. MNT, ale v relativním vyjádření se objem zvýšil z 46,2 % na 57,1 %. Vláda pro účely redukce NPL banky zřídila dočasný revizní výbor.