Kypr

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Kypr má poměrně stabilní politické prostředí založené na presidentském systému. V únoru 2023 proběhly presidentské volby, ve kterých zvítězil Nikos Christodoulides. Nikos Christodoulides je bývalým členem kabinetu parlamentní strany DISY, ale presidentských voleb se zúčastnil jako nezávislý kandidát s podporou několika menších stran (DIKO, EDEK, DEPA). Kypr je malou ekonomikou s relativně vysokými příjmy na hlavu, která je závislá na službách, obchodu a turismu. Reálný HDP Kypru se v roce 2025 dle předběžných údajů zvýší o 3,1 % až 3,4 %. Za předpokladu nezměněných okolností dynamika hospodářského růstu v roce 2025 (v porovnání s předchozím rokem) setrvá téměř na konstantní úrovni (a nad průměrem eurozóny). Pozitivní vliv na hospodářský růst mají mezi lety 2022 a 2026 např. prostředky z EU. K růstu přispěje také očekávané monetární uvolňování ECB a předpokládané optimistické výsledky v oblasti cestovního ruchu. Příjmy z turismu se za rok 2023 meziročně zvýšily o 23 % i přes drastický pokles počtu návštěvníků z Ruska (a překonaly rok 2019 o 11 %). Turistická návštěvnost navíc v první polovině roku 2024 nadále v meziročním srovnání rostla. Vláda Kypru pravděpodobně ve střednědobém výhledu půjde cestou restriktivní fiskální politiky. Vládní dluh se z důvodu epidemie COVID meziročně zvýšil z 92,3 % HDP (v roce 2019) na 113,6 % HDP (v roce 2020), avšak poté  následoval jeho postupný pokles na 73,6 % HDP (2023) a 65,4 % HDP (2024). Dle aktuálních očekávání by vládní dluh mohl klesnout na cca 52,8 % HDP do konce roku 2026. Náklady na dluhovou službu jsou nízké a za rok 2024 odpovídaly cca 3,1 %. Problematický je pro kyperskou ekonomiku např. dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance, nadměrně rozsáhlý bankovní sektor a stále vysoký vládní dluh (navzdory jeho poklesu). Kypr v rámci EU poněkud zaostává ve smyslu čerpání prostředků EU (Recovery and Resilience Facility). V říjnu 2023 činil podíl NPL na bankami poskytnutých půjčkách cca 8,3 % oproti 6,8 % v srpnu 2024. Inflace měřená na bázi CPI byla dle předběžných údajů v roce 2024 rovna cca 2,2 % a v roce 2025 by měla přibližně na této úrovni setrvat. Navzdory zmíněným pozitivním faktorům zůstává Kypr malou a otevřenou ekonomikou citlivou na externí šoky se všemi riziky s tím souvisejícími.

Aktualizováno k: 15.1.2025
Barometr rizik EGAP: 
B
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
0
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

vyspělá tržní ekonomika, člen EU a Eurozóny

relativně bohatá ekonomika (vysoké HDP/obyv.)

atraktivní prostředí pro zahraniční investory (příznivé daňové prostředí)

Slabé stránky: 

malá a málo diverzifikovaná ekonomika

vysoké vládní i celkové zadlužení země

relativně velký a problematický bankovní systém

rozdělení země na dvě části

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz


Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024


Legenda